Jste připraveni na Průmysl 4.0?

O pracovní skupině pro implementaci Průmyslu 4.0

Pracovní skupina pro implementaci Průmyslu 4.0 ve firmách byla založena jako součást Expertního týmu pro digitální ekonomiku Svazu průmyslu a dopravy České republiky. Jejím základem byla část Core Teamu, který pod vedením profesora Maříka zpracovával pro MPO základní teze Národní inciativy Průmysl 4.0 a rozpracoval je do rozsáhlého materiálu pro meziresortní řízení a následné jednání vlády ČR. Od začátku roku 2016 se pracovní skupina rozrostla do současného počtu 20 stálých členů – reprezentantů členských subjektů SPČR, dvou přizvaných expertů a tří stálých hostů.

Členové pracovní skupiny

Řádní členové

Jiří Holoubek

Jiří Holoubek

Email: jholoubek@spcr.cz

Medailonek

Po absolvování Elektrotechnické fakulty VUT v Brně v roce 1979 pracoval jako projektant, později jako samostatný vývojový pracovník v Elektromontážních závodech Praha ve vývojovém středisku elektrických pohonů v Brně.

V letech 1985 až 1992 byl odborným asistentem na katedře elektroenergetiky Elektrotechnické fakulty VUT v Brně.

Od roku 1992 pracuje ve firmě ELCOM, a. s., jejímž je spoluzakladatelem a ve které a je předsedou představenstva. Profesně se věnuje oblastem kvality elektřiny a zkušebnictví. Podobné aktivity rozvíjí ve firmách v Abu Dhabi, Suzhou a v Hong Kongu. V roce 2008 byl zvolen za člena Inženýrské akademie České republiky. Je členem Vědecké rady Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně. V rámci vědeckovýzkumných a inovačních aktivit spolupracuje s elektrotechnickými fakultami některých českých a slovenských vysokých škol.

Od roku 2009 je členem představenstva a od roku 2012 prezidentem Elektrotechnické asociace České republiky. V roce 2014 se stal členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy České republiky, kde je zodpovědný za aktivity SPČR v konceptu Průmysl 4.0. Od roku 2012 člen Fóra průmyslu a vysokých škol.

Petr Knap

Petr Knap

Email: petr.knap@cz.ey.com

Medailonek

Petr Knap, vedoucí partner oddělení podnikového poradenství a Digital Champion v regionu střední a jihovýchodní Evropy

 

Petr Knap je partnerem společnosti EY v České republice. Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze se specializací na podnikovou ekonomiku. Titul MBA získal na Warwick Business School ve Velké Británii. Pracovní kariéru zahájil ve společnosti Procter & Gamble a od roku 1996 pracuje v poradenství. Od svého nástupu do firmy EY v roce 2002 vedl Petr Knap řadu domácích i mezinárodních projektů zaměřených na poradenství v odvětvích průmyslu, telekomunikací i veřejné správy. Mezi jeho klienty patří škála firem od mezinárodních korporací po ryze česky vlastněné rodinné společnosti.

Je jako certifikovaný PMP projektový manažer zakládajícím členem České komory Project Management Institute, dále je členem pracovní skupiny Svazu průmyslu a dopravy a členem Vědecké rady Fakulty podnikohospodářské VŠE. Pravidelně přispívá svými články do českých médií a přednáší na VŠE v Praze. V poslední době se věnuje tématům Průmyslu 4.0 a inovacím v automobilovém průmyslu.

Martin Červinka

Martin Červinka

Email: martin.cervinka@cz.abb.com

Medailonek

Po ukončení studií na fakultě Elektrotechnické ČVUT v roce 1996, kde vystudoval obor zaměřený na technickou kybernetiku, pracoval 15 let ve společnosti Schneider Electric. Během této doby zastával nejrůznější manažerské pozice zaměřené na obchodní strategie v oboru automatizace a řízení. Nejprve rozvíjel obchodní aktivity v České republice, od roku 2004 vedl globální program partnerských aliancí ve Francii a od roku 2007 působil jako ředitel segmentu systémových integrátorů v regionu Asie & Pacifik.

V roce 2011 nastoupil na pozici obchodního ředitele do společnosti General Electric, kde byl odpovědný za aktivity divize Industrial Solutions ve střední a východní Evropě. Následně se v roce 2016 rozhodl rozvíjet svou kariéru ve společnosti ABB na pozici ředitele divize průmyslové automatizace a maximálně zde zúročit své zkušenosti v oblasti managementu a prodeje systémů, řešení a servisů.

Současně s výkonem této funkce zastává pozici vedoucího inicitivy ABB Digital, reagující na  současný vývoj v oblasti digitalizace průmyslu dle konceptu Industry 4.0. 

Otto Havle

Otto Havle

Email: havle@fccps.cz

Medailonek

Na Elektrotechnické fakultě ČVUT získal v roce 1978 titul inženýra a v roce 1983 titul kandidáta věd, obojí v oboru elektrická měření se specializací na měření náhodných procesů. V letech 1982 – 1991 pracoval jako výzkumný pracovník v podniku Geoindustria na vývoji přístrojů pro geofyzikální měření. V roce 1991 nastoupil k firmě FCC Folprecht jako prodejce komponent pro automatizační techniku. V roce 1995 založil s panem Folprechtem ve stejném oboru novou specializovanou firmu FCC průmyslové systémy a od té doby je jejím ředitelem. Odborně se věnuje zpracování obrazu a strojovému vidění, vede firemní výzkumné a vývojové projekty. V roce 2004 získal titul MBA na Sheffield Hallam University. V pracovní skupině se snaží identifikovat možné dopady Průmyslu 4.0 na obchodní model malých a středních firem v oblasti systémové integrace a inženýringu

Jan Prokš

Email: proks@electroindustry.cz

Medailonek

Jan Prokš, ředitel Elektrotechnické asociace ČR

 

Jan Prokš vystudoval elektrotechniku na ČVUT FEL v Praze, kde absolvoval i navazující doktorské studium zaměřené analýzu biologických signálů.

Již během studia pracoval na telematických projektech v ČR, podílel se na spuštění vysílání RDS TMC v ČR.

V rámci elektrotechnické asociace se postupně zapojoval do všech relevantních oblastí a pracovních skupin, které s činností asociace souvisejí – od vzdělávacích a výzkumných projektů, práce pro TAČR či MPO přes práci v oblasti sociálního dialogu až po zajišťování členství asociace ve Svazu průmyslu a dopravy ČR. Jako člen CoreTeamu prof. Maříka je spoluautorem publikace “Průmysl 4.0 – výzva pro Českou republiku”.

V současné době pracuje také jako delegát ČR při Horizontu2020 pro oblast energetiky. Jan Prokš má rád cestování (nejlépe na motocyklu), rugby a kytaru.

Hynek Cihlář

Email: hynek.cihlar@autocont.cz

Leoš Dvořák

Email: leos.dvorak@siemens.com

Daniel Hrnčíř

Email: daniel.hrncir@ge.com

Daniel Kaminský

Email: daniel.kaminsky@elcom.cz

Aleš Laciok

Email: ales.laciok@cez.cz

Zdeněk Švehla

Email: zdenek.svehla@mitsubishicorp.com

Jiří Zápotocký

Email: jiri.zapotocky@fs.cvut.cz

František Hýbner

Email: hybner@electroindustry.cz

Jiří Reiss

Email: jiri.reiss@schp.cz

Michal Meliška

Email: michal_meliska@cz.ibm.com

Tereza Šamanová

Tereza Šamanová

Email: tsamanova@spcr.cz

Medailonek

Vysokoškolský diplom získala v r. 2001 na Právnické fakultě Masarykovy Univerzity a v posledních letech své kariéry se specializuje na právní a regulatorní aspekty podpory podnikání. Pracovala jak ve vládních strukturách (Ministerstvo spravedlnosti ČR, Kancelář veřejného ochránce práv), tak i v zahraničních institucích (Úřad evropského veřejného ochránce práv ve Štrasburku), nevládním sektoru (Iuridicum Remedium) a podnikatelských reprezentacích (Hospodářská komora ČR), a to jak na expertních, tak i v řídicích pozicích.

 

 

Od r. 2014 působí na Svazu průmyslu a dopravy ČR jako expertka pro digitální regulaci, kde se stala historicky prvním specialistou na téma rozvoje digitální ekonomiky a strategické vyjednávání o nové národní i evropské legislativě v oblasti digitální agendy.

Byla členkou autorského kolektivu, který sepsal návrh Iniciativy Průmysl 4.0 a knihu Průmysl 4.0: Vize pro Českou republiku a specializuje se na právní a regulatorní aspekty digitalizace průmyslu. Je tajemnicí Expertního týmu SP ČR pro digitální ekonomiku a koordinátorkou Pracovní skupiny SP ČR pro implementaci Průmyslu 4.0 ve firmách i členkou několika vládních pracovních a poradních orgánů vlády i Evropské komise v digitální oblasti, mj. Pracovního výboru pro digitální ekonomiku při RVKHR, Pracovní skupiny pro legislativu v oblasti ochrany dat při ÚV a nově zřízené Evropské platformy pro Průmysl 4.0.

Krom své právní a regulatorní práce se věnuje i práci v nevládním sektoru a ve sdružení CzechInno se podílí na vývoji a realizaci projektů zaměřených na podporu českého inovačního podnikání. Je spoluautorkou a spoluorganizátorkou každoročně realizovaných projektů Vizionáři, Festival Exportu CZ a Smart Business Festival.

David Řehoř

David Řehoř

Email: david.rehor@abra.eu

Medailonek

Po absolvování oboru Mezinárodní vztahy a diplomatické služby na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů získal dále titul MBA na City University of Seattle v oboru Global Management.

 

Od roku 2003 získával zkušenosti na obchodních i manažerských pozicích v bankovním sektoru mimo jiné v Citibank nebo GE Money Bank. Podílel se rovněž na budování firemního bankovnictví Equa bank a dlouhodobě se věnuje podpoře rozvoje podnikatelského prostředí v rámci České republiky, kdy stál např. u zrodu soutěže Rodinná firma roku.

Od roku 2015 pracuje v ABRA Software, a.s., dynamické technologické firmě, která již více než 25 let vyvíjí a dodává moderní informační systémy pro více než 20.000 zákazníků po celém světě. V ABRA Software zodpovídá David Řehoř za rozvoj obchodních aktivit v rámci trhů, kde tato společnost působí, tedy zejména České republiky, Slovenska a Švýcarska.

Působí rovněž velmi aktivně v rámci Česko-německé obchodní a průmyslové komory nebo Česko-švýcarské obchodní komory. V rámci pracovní skupiny zodpovídá mimo jiné za on-line aktivity pracovní skupiny.

Jan Burian

Jan Burian

Email: jan.burian@cz.ey.com

Medailonek

Jan Burian, senior manažer v oddělení podnikového poradenství a vedoucí skupiny Supply Chain and Operations

 

Jan Burian je senior manažerem ve společnosti EY v České republice. Absolvoval Technickou universitu v Liberci se specializací na výrobu netkaných textilií.

Pracovní kariéru zahájil ve společnostech působících jako dodavatelé v automobilovém průmyslu – ve společnosti Ideal Automotive Bor a následně ve společnosti GHE Happich. Zaměřoval se na projektový a změnový management a oblast řízení kvality.

V poradenství působí od roku 2009, kdy ve společnosti Deloitte rozvíjel poradenství pro výrobní podniky. Od svého nástupu do firmy EY v 2013 se věnuje vedení projektů pro klienty v chemickém, strojírenském, ocelárenském a automobilovém průmyslu v České republice i zahraničí. Zaměřuje se zejména na zvyšování provozní efektivity, optimalizaci nákladů, zvyšování konkurenceschopnosti a strategický rozvoj výrobních společností.

Je členem pracovní skupiny Svazu průmyslu a dopravy, kde se zabývá problematikou definování standardů Průmyslu 4.0. Intenzivně se věnuje rozšiřování povědomí mezi výrobními firmami o současných trendech v oblasti průmyslové digitalizace.

Petr Šimáček

Petr Šimáček

Email: petr.simacek@cz.abb.com

Medailonek

Technická studia, zahájená na ČVUT v Praze, ukončil v roce 2001 na Tampere University of Technology  (TUT) ve Finsku. Vedle hlavního studijního oboru, jímž byla automatizace, se věnoval rovněž oblasti robotizace a zpracování digitálních signálů. Bezdrátovým technologiím se věnoval rovněž v rámci své výzkumné činnosti na TUT.

Po ukončení studia nastoupil do společnosti ABB, kde pracuje již téměř 14 let. Svoji kariéru zahájil v jednotce ABB Robotika ČR, kde postupně zastával nejrůznější pozice od servisního technika přes projektového a servisního manažera až po regionálního manažera servisu. Bohaté zkušenosti ze zahraničního prostředí získal díky svému čtyřletému působení v ABB Velká Británie, kde pracoval nejprve jako divizní manažer servisu pro oblast Spojeného království a Irska a posléze coby generální manažer v nově integrované společnosti Dynamotive.

V červenci 2016 byl jmenován do funkce ředitele obchodních jednotek ABB Pohony v divizi Robotika a pohony ABB Česká republika. V centru jeho zájmu je oblast servisu, v níž se mu také během jeho pracovní kariéry podařilo získat nejrozsáhlejší znalosti a zkušenosti.

Petra Fuchsíková

Petra Fuchsíková

Email: petra.fuchsikova@autocont.cz

Medailonek

Na Elektrotechnické fakultě ČVUT získal v roce 1978 titul inženýra a v roce 1983 titul kandidáta věd, obojí v oboru elektrická měření se specializací na měření náhodných procesů. V letech 1982 – 1991 pracoval jako výzkumný pracovník v podniku Geoindustria na vývoji přístrojů pro geofyzikální měření. V roce 1991 nastoupil k firmě FCC Folprecht jako prodejce komponent pro automatizační techniku. V roce 1995 založil s panem Folprechtem ve stejném oboru novou specializovanou firmu FCC průmyslové systémy a od té doby je jejím ředitelem. Odborně se věnuje zpracování obrazu a strojovému vidění, vede firemní výzkumné a vývojové projekty. V roce 2004 získal titul MBA na Sheffield Hallam University. V pracovní skupině se snaží identifikovat možné dopady Průmyslu 4.0 na obchodní model malých a středních firem v oblasti systémové integrace a inženýringu

Vendula Burgrová

Email: vendula.burgrova@mitsubishicorp.com

Stanislav Schneidr

Email: stanislav.schneidr@skoda-auto.cz

Dalibor Tatýrek

Email: director@ezu.cz

Tomáš Žďára

Email: tzdara@csas.cz

Vladimír Kysela

Email: vladimir.kysela@zvustrojirny.cz

Vladimír Mařík

Email: marik@cvut.cz

Jana Filová

Email: jana.filova@skoda-auto.cz

Partneři pracovní skupiny

Externí experti

Zdeněk Havelka

Email: zhavelka@a-21.cz 

Stálí hosté ze státní správy

Rút Bízková

Email: rut.bizkova@gmail.com

Petr Očko

Email: petr.ocko@tacr.cz

Petr Kraselovský

Email: petr.kraselovsky@czechtrade.cz

Helena Malíková

Helena Malíková

Email: malikovahelena@seznam.cz

Medailonek

Helena Malíková se od roku 1996 zaměřuje na oblast poradenství, projektové řízení a dotace z národních i evropských fondů ve všech sektorech. Specializuje se na oblast práva veřejné správy, dotační problematiky a práva průmyslového a duševního vlastnictví, které vystudovala na Metropolitní universitě Praha a nadále aktivně sleduje odborné přednášky Úřadu průmyslového vlastnictví a České advokátní komory. Helena Malíková má dlouholeté zkušenosti v navrhování rozvojových projektů a v přímém řízení pracovních týmu, které se zaměřují na zkvalitnění vzdělávání ve školách i firmách formou nových výukových forem a postupů. Věnuje se také dobrovolné práci v neziskovém sektoru jako poradce rozvojových projektů.

 

Od roku 2015 se aktivně věnuje příležitosti, která se otevírá České republice v oblasti technologických změn, ve využívání poznatků a uplatňování pozitivních vlivů inovací a jejich dopadů do jednotlivých profesních oblastí. Zpracovává možnosti využití stávajících koncepcí a dotačních programů pro podporu rozvoje hospodářství a potenciálu průmyslu České republiky. Protože pro úspěch jakékoliv ekonomické činnosti jsou klíčem jednotliví lidé, jejich nadání, kompetence, dovednosti, ochota a znalosti, sleduje jako jeden z hlavních faktorů k úspěšnému rozvoji potenciálu českého průmyslu i úspěšné životní a pracovní uplatnění každého jedince.

Slovníček pojmů

Název pojmu česky Název pojmu anglicky Popis
4. (čtvrtá resp. příští) průmyslová revoluce (4th/The next industrial revolution) Revoluce, ve které budou výrobky při své vlastní výrobě stále interaktivnější a  mezi stroji, výrobními linkami a  jednotlivými provozy bude rozprostřena inteligentní komunikační síť podobná internetu. Analogicky s internetem dojde i k decentralizaci řídicích funkcí, v současné době soustředěných v centrálních řídicích systémech. Dopad technologického vývoje, který bude hnací silou změn ve výrobě v příš- tích 10 –15 letech. Tato širší definice změn v moderní výrobě zahrnuje rozší- ření globálních hodnotových řetězců, vzrůstající důležitost znalostní ekonomiky a růst digitální ekonomiky.
Aditivní výroba (Additive Manufacturing) Proces, při kterém se prostřednictvím specifického zařízení vytvářejí trojrozměrné objekty z vhodného materiálu. Tisk po vrstvách je řízen ovládací elektronikou na základě programové předlohy. Zjednodušeně se někdy pro aditivní výrobu používá termín 3D tisk.
API = rozhraní pro programování aplikací (Application Programming Interface) Jde o sbírku procedur, funkcí, tříd či protokolů nějaké knihovny (ale třeba i jiného programu nebo jádra operačního systému), které může programátor využívat. API určuje, jakým způsobem jsou funkce knihovny volány ze zdrojového kódu programu.
AR = Rozšířená realita (Augmented Reality) Označení používané pro reálný obraz světa doplněný počítačem vytvořenými objekty. Jinak řečeno jde o zobrazení reality (například budovy nasnímané fotoaparátem v mobilním telefonu) a následné přidání digitálních prvků (třeba informací o daném objektu).
Autodiagnostika (Self-diagnostics) Schopnost zařízení nebo systému autonomně a průběžně monitorovat a testovat svoji funkčnost.
Autokonfigurace (Self-configuration) Schopnost zařízení nebo systému nakonfigurovat své pracovní nastavení automaticky, aniž by byla vyžadována nějaká další interakce ze strany uživatele.
Autonomní robot (Autonomous Robot) Je takové robotické zařízení, které pracuje samostatně (neřídí je v reálném čase člověk, ale program). Zpravidla jde o předem naprogramované roboty (například spider, quadrocopter, vysavač a podobně) k nějakému účelu (průzkum, hlídání objektů, úklid). S rozvojem technologií však v budoucnu půjde i o roboty schopné se učit a v takovém případě by slovo autonomní mohlo významně rozšířit svůj význam.
Autonomní systémy (Autonomous systems) Systémy, které operují samostatně na základě vnitřního SW a které plní cíle zadané provozovatelem. Na této kategorii systémů je postaven koncept Průmyslu 4.0.
Autooptimalizace (Self-optimization) Vlastnost zařízení nebo systému autonomně a průběžně adaptovat své nastavení s cílem optimalizovat svoji činnost.
Behaviorální detekce (Network Behavior Analysis) Metoda používaná v systémech prevence průniku (IPS – Intrusion Prevention Systems) využívá obvyklých parametrů síťového provozu. Poté, co je vytvořen obraz normálního provozu na síti, systém cyklicky vzorkuje síťový provoz, využívajíce statistické analýzy k porovnávání standardních vzorků s aktuálně vytvořeným obrazem. Pokud jsou parametry aktivity na síti mimo stanovené hranice, IPS systém provede příslušnou, obvykle předem stanovenou akci.
CAD systém (Computer-Aided Design) Systém pro počítačem podporované projektování, nebo míněno na obecný CAD systém jako computer-aided drafting – počítačem podporované kreslení. Jde o velkou oblast IT, která zastřešuje širokou činnost navrhování. Jednoduše lze říct, že jde o používání pokročilých grafických programů pro projektování namísto rýsovacího prkna. CAD aplikace vždy obsahují grafické, geometrické, matematické a inženýrské nástroje pro kreslení plošných výkresů a modelování objektů a dějů reálného světa. Pokročilejší systémy řeší výpočty, analýzy a řízení systémů (výroby, zařízení). Blízkým příbuzným je také oblast počítačových vizualizací, protože virtuální 3D návrhy jsou často klientům prezentovány ve formě fotorealistických vizualizací.
Cloudové výpočty (Cloud Computing) Cloud computing je na internetu založený model používání počítačových technologií. Lze ho charakterizovat jako poskytování služeb či programů uložených na serverech na internetu s tím, že uživatelé k nim mohou přistupovat například pomocí webového prohlížeče nebo klienta dané aplikace a používat je prakticky odkudkoliv. Nabídka aplikací se pohybuje od kancelářských aplikací, přes systémy pro distribuované výpočty, až po operační systémy provozované v prohlížečích, jako je například eyeOS, Cloud či iCloud.
CPS = Kyberneticko-fyzický systém (Cyber-Physical System) Systém složený z fyzických entit, řízený a monitorovaný počítačovými programy. CPS monitoruje fyzické procesy, vytváří virtuální kopie a realizuje decentralizovaná řešení včetně decentralizovaného řízení. CPS se opírají o technologie Internet věcí (IoT), Internet služeb (IoS) a Big Data a Cloudových výpočtů.
CRM = řízení vztahů se zákazníky (Customer Relationship Management) Je zákaznicky orientovaným managementem, podnikatelským přístupem, který se vyznačuje aktivní tvorbou a udržováním dlouhodobě prospěšných vztahů se zákazníky. Tyto vztahy musí být prospěšné pro zákazníka i pro firmu (tzv. situace dvou vítězů), což vylučuje neetické chování k zákazníkům. Velmi zjednodušeně je CRM někdy považován za databázovou technologií podporovaný proces shromažďování, zpracování a využití informací o zákaznících firmy. Umožňuje tak poznat, pochopit a předvídat potřeby, přání a nákupní zvyklosti zákazníků a podporuje oboustrannou komunikaci mezi firmou a jejími zákazníky. Jako CRM v přeneseném smyslu se též označuje softwarové, hardwarové a personální vybavení firmy, které je výkonem těchto funkcí pověřeno.
Ve své podstatě jde o systémy podporující řízení celého cyklu kontaktu se zákazníkem, systémy podporující efektivní koordinaci vazeb na zákazníka a systémy podporující péči o zákazníka.
Dashboard (Dashboard) Vizuální systém integrující informace z vícero zdrojů do jednoho zobrazení. Funguje jako rozhraní přehledně ukazující klíčové informace, nejnovější aktuality, zprávy a upozornění. Často zobrazuje tzv. klíčové ukazatele výkonnosti (KPIs), které jsou relevantní pro konkrétní cíle či procesy (např. prodeje, marketing, lidské zdroje, výrobu, výkonnost jednotlivých oddělení podniku nebo zaměstnanců, nutné odstávky výrobních zařízení, možnosti logistiky …), a to v rámci jednoho pohledu. Jeho obsah je personifikován pro konkrétní pracovníky na konkrétních pracovních pozicích.
DCS = Distribuovaný (řídící) systém (Distribued Control System) Základní myšlenkou DCS systémů je distribuce rozhodovacího procesu a systémových funkcionalit do nezávisle fungujících entit zvaných „holon“ či „agent“. Distribuovaný řídicí systém je složen z několika dílčích systémů, které jsou mezi sebou komunikačně propojeny a které se společně podílejí na řízení.
Detekce signatur (Signature Detection) Metoda používaná v systémech prevence průniku (IPS – Intrusion Prevention Systems). Tato metoda detekce využívá své vlastní databáze značek, což jsou řetězce znaků či zpráv specifických pro daný typ útoku. Systém IPS využívající stavovou detekci značek monitoruje provoz na síti na shodu s těmito značkami, specifickými pro daný typ útoku. Poté, co je nalezena shoda, IPS systém provede příslušnou akci. Zařízení jsou schopna si tuto databázi sama automaticky průběžně doplňovat.
DWH = Datové úložiště/Datový sklad (Data Warehouse) Zvláštní typ relační databáze, která umožňuje řešit úlohy zaměřené převážně na analytické dotazování nad rozsáhlými soubory dat.
ESB = Podniková sběrnice služeb (Enterprise Service Bus) Softwarová architektura umožňující integraci služeb při implementaci servisně orientované architektury (Service Oriented Architecture – SOA) v podnikovém prostředí. S pomocí ESB lze služby a data snadno synchronizovat a monitorovat probíhající procesy. ESB pracuje na principu datové sběrnice, která se stará o doručení zpráv, přičemž využívá mnoha standardů jako SOAP, HTTP nebo JMS (Java Messaging Service). ESB je platformově nezávislá a umožňuje používání webových služeb v koordinaci s ostatními integračními technologiemi a principy servisně orientované architektury.
ERP = Plánování podnikových zdrojů (Enterprise Resource Planning) Někdy též podnikový informační systém, je označení systému, jímž podnik (nebo jiná organizace) za pomoci počítače řídí a integruje všechny nebo většinu oblastí své činnosti, jako jsou plánování, zásoby, nákup, prodej, marketing, finance, personalistika, atd. Každý organizační útvar (oddělení) typicky potřebuje svou vlastní aplikaci schopnou plnit jeho potřeby. S ERP každý útvar takovou vlastní aplikaci dostane, ale je to navíc aplikace, která umí komunikovat a sdílet informace se všemi ostatními v rámci celé organizace. Pojmem ERP se současně označuje i software, který toto vše zajišťuje.
FabLab = Specializované laboratoře (Fabrication Laboratory) Malá dílna poskytující služby v oblasti prototypování a digitální výroby. Obyčejně je FabLab vybaven různými flexibilními nástroji řízenými počítači, na kterých je možné zpracovat velkou škálu materiálů a velikostí s cílem vyrobit takřka cokoliv.
Mlžné síťování (Fog Computing) Distribuovaná výpočetní infrastruktura, která kombinuje řešení služeb přímo na okraji sítě s řešením ve vzdáleném datovém centru (cloudu). To přináší zvýšení efektivity a zmenšení objemu dat posílaných do cloudu k dalšímu zpracování. Provádí úkony jako ukládání dat, komunikaci, ovládání, měření a správu pro více decentralizovaných zařízení internetu věcí. Klade důraz na blízkost koncovým uživatelům a klientským cílům, hustou geografickou distribuci a lokální sdílení zdrojů. Snahou je na cloud směřovat jen nezbytné množství dat. Pomocí fog computingu lze dosáhnout rychlejší odezvy, snížení vzdálenosti přenosu dat, zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti provozu.
Future and Emerging Technologies (FET) Jde o program Evropké komise (v rámci program Horizon 2020), který investuje do transformačního výzkumu a inovací s vysokým potenciálním dopadem na technologii. Výsledky by měli pomoci ekonomice a společnosti
FET hledá nové myšlenky a témata pro dlouhodobý výzkum. Jeho misí je podporovat vysoce rizikový výzkum, který je vyvážen potenciálem přelomových inovací s vysokým technologickým nebo společenským dopadem.
Fyzické systémy (Physical Systems) Jde především o kritickou infrastrukturu v současném, základním pojetí, tedy například fyzické objekty, které jsou důležité pro chod státu, nebo jeho součástí, ale také o fyzické objekty, které původní pojetí rozšiřují jako třeba fyzické datové sítě, datová centra, ale také fyzické objekty robotického charakteru (drony, roboty, vozidla atp.)
Gamifikace Gamification Poměrně nová technika vyskytující se např. v marketingu, kde je s cílem zvyšování zájmů klientů použito herních principů a prostředků, a to v neherních oblastech. Interní gamifikace používá herních principů přímo uvnitř firmy se snahou o podporu firemní kultury, rozvoje a výkonu zaměstnanců. Externí gamifikace se zaměřuje na zákazníky, kdy plní obchodní a marketingové účely.
Hodnototvorný model Průmysl 4.0 Model tvorby hodnoty podniku založený na propojení digitálního a fyzického prostředí průmyslové produkce a zahrnující veškeré předvýrobní, výrobní i povýrobní etapy, které souvisí s průmyslovou produkcí a doprovodnými službami
Industrie 4.0 Jde o pojem, který označuje koncepci německé vlády z roku 2011 jako projekt pro budoucnost v rámci High-tech Strategie, nicméně navazuje na výzkumnou platformu podniku budoucnosti takzvaného SmartFactory z roku 2005. Slouží jako souhrnný termín pro technologie a koncepty hodnotového řetězce organizace založených na kyberneticko-fyzických systémech, Internetu věcí a Internetu služeb, které usnadňují vizi inteligentní továrny, kde se zjednodušeně jedná o vyšší míru propojení IT s výrobou a logistikou pro prohloubení automatizace činností podniku.
Index připravenosti pro Průmysl 4.0 (Industry 4.0 Readiness Index) Pro porovnání předpokladů různých zemí a poskytnutí vhledu do klíčových faktorů ovlivňujících schopnost země vyžít technologie Průmyslu 4.0 vyvinula poradenská firma Roland Berger index připravenosti pro Průmysl 4.0. Tento index je kombinací: 1. průmyslové excelence = sofistikovaností výrobních procesů, stupněm automatizace, kvalitou a znalostmi pracovní síly a intenzitou inovací; 2. hodnotového systémů = kvalitou tvorby přidané hodnoty, otevřeností průmyslu, inovačními sítěmi a využíváním internetu.
Každá kategorie je měřena na pěti bodové škále. Kombinace obou kategorií definuje pozici země v rámci indexu připravenosti.
Integrace výrobních systémů V užším technickém pojetí jde o integraci různých technických částí informačního systému, tedy aplikací (systémů) do jednoho celku. Cílem je taková architektura informačního systému jakožto celku, která efektivně podporuje obchodní procesy v organizaci. V širším významu pojem systémová integrace označuje celý proces, který je nezbytný pro efektivní fungování zejména rozsáhlejších informačních systémů
Vertikální integrací výrobních systémů se rozumí informační provázání napříč hierarchickou řídicí strukturou podniku. Rámcem vertikální integrace je primárně samotný výrobní podnik. V oblasti vertikální integrace se setkávají dvě klíčová znalostní odvětví řídicí techniky a automatizace s odvětvím vývoje informačních systémů.
Horizontální integrace napříč dodavatelským řetězcem propojuje všechny články dodavatelsko-odběratelského hodnototvorného řetězce od dodavatelů přes výrobce až po distribuci koncovému zákazníkovi a následný servis. Sdílení informací a dat napříč dodavatelským řetězcem zvyšuje flexibilitu celého procesu, optimalizuje výši zásob a výrazně snižuje výrobní náklady, zároveň však silně závisí na vysoké dostupnosti a kvalitě infrastruktury vysokorychlostního internetu.
Integrace inženýrských procesů je specifickým příkladem horizontální integrace. Odehrává se z významné části v rámci výrobního podniku. Jde o integraci všech inženýrských procesů v rámci celého životního cyklu produktu. Od samotného plánování životního cyklu, přes hrubé zadání, design, vývoj, realizaci, testování, verifikaci až po poprodejní služby. Integrace inženýrský procesů je základním nástrojem pro získávání zpětné vazby a řízení hlavních procesů zajišťujících optimalizovanou dodávku dle individualizovaných zákaznických požadavků.
Inteligentní domácnost / Inteligentní dům (Smart Home) Inteligentní dům je takový dům, který zajišťuje optimální vnitřní prostředí pro komfort osob prostřednictvím stavební konstrukce, techniky prostředí, řídicích systémů, služeb a managementu. Je efektivní ekonomicky, energeticky i z hlediska působení na vnější prostředí a umožňuje víceúčelové použití a rekonfigurace. Inteligentní dům reaguje na potřeby obyvatel s cílem zvýšit jejich pohodlí, zpříjemnit jim zábavu, zaručit co nejvyšší bezpečí a snížit náklady na provoz.
Tzv. chytré domácnosti by měly mít možnost samy řídit své spotřeby například v rodinném domě prostřednictvím ovládacího panelu, který bude spínat a vypínat spotřebiče nejen podle instrukcí provozovatele sítě, ale také třeba podle momentálně nejvýhodnější ceny za energii.
Inteligentní energetická síť (Smart Grid) Jsou silové elektrické a komunikační sítě, které umožňují regulovat výrobu a spotřebu elektrické energie v reálném čase, jak v místním, tak v globálním měřítku.
Inteligentní kooperativní a asistivní technologie (Assistive Technologies) Asistivní technologie je souhrnné označení pro pomůcky, které pomáhají zlepšit fyzické nebo duševní funkce osobám, které mají tyto funkce z různých důvodů sníženy. Pod pojem asistivní technologie lze zahrnout nejen tyto pomůcky samy o sobě, ale i služby spojené s jejich poskytováním.
Inteligentní měřicí zařízení (Smart Meters) Jde o moderní technická zařízení měřící spotřebu elektrické energie u koncových zákazníků. Inteligentní elektroměry jsou jedním ze základních komponentů inteligentních sítí (Smart Grids).
Inteligentní produkt (Smart, Connected Products) Výrobky, aktiva nebo jiné věci obsahující procesor, senzory, software a připojení, které umožňuje výměnu dat mezi výrobkem a prostředím, výrobcem, operátorem/uživatelem a dalšími produkty a systémy. Připojení umožňuje další schopnosti výrobku, aby mohl existovat i mimo fyzický produkt, známé jako produktový cloud. Data z těchto výrobků mohou být dále analyzována a používána pro další rozhodování, řízení operativní efektivity a průběžného zlepšování výkonu/vlastností produktu.
Inteligentní senzor (Smart Sensor) Zařízení, které sbírá informace z okolního prostředí a pomocí zabudované výpočetní kapacity provádí předdefinované funkce při detekci specifických vstupů a poté data zpracuje před tím, než je v komptimované podobě pošle dál. Inteligentní senzory umožňují přesnější a automatizovaný sběr dat z prostředí a sníženou chybovost šumu mezi zachycenými daty. Tato zařízení jsou používána pro monitorovací a kontrolní mechanizmy v širokém spektru prostředí od chytrých sítí, bojových průzkumných systémů až po vědecké výzkumné aplikace. Inteligentní senzory jsou také definovány jako kombinace senzoru s podmínečnou signalizací, zabudovanými algoritmy a digitálním rozhraním.
Inteligentní síť (Smart Network) Za inteligentní síť se považuje elektrorozvodná síť, účinně integrující chování všech uživatelů na ni připojených – výrobce elektřiny, spotřebitele a ty, kteří elektřinu jak vyrábí tak spotřebovávají – aby byla zajištěna ekonomicky účinná a udržitelná elektrizační soustava, která se vyznačuje malými ztrátami a vysokou kvalitou bezpečnosti a stability dodávek.
Inteligentní systémy (Intelligent Systems) Inteligentní systémy jsou umělé systémy, schopné provádět vysoce komplexní úkoly s takovými výsledky, jakých by s využitím své inteligence dosahoval člověk.
Inteligentní vozidlo (Autonomous Car, Driverless Car, Self-driving Car,Robotic Car) Vozidlo, které je schopno vnímat okolní prostředí, navigovat svůj pohyb v tomto prostředí i tento pohzb realizovat, resp. jet bez lidského zásahu.
Inteligentní výroba (Smart Manufacturing) Představuje výrobu, při níž dochází k integraci dat s procesní expertízou, která umožňuje proaktivní a intelligentní výrobní rozhodování v dynamických prostředích.
IoE = Internet energií (Internet of Energy) Integrovaná dynamická síťová infrastruktura, založená na společných standardech a interoperabilních komunikačních protokolech, propojující energetickou síť s internetem a umožňující zásobovat potřebnou energií ve správný okamžik potřebné odběrové místo.
IoP = Internet lidí (Internet of People) Je založen na osobních elektronických, zpravidla nositelných zařízeních (tzv. wearables) připojených na internet.
IoT = Internet objektů/věcí (Internet of Things) Označení pro propojení vestavěných zařízení s internetem – prostřednictvím interní nebo veřejné IP adresy. Tyto objekty, které obsahují vestavěnou technologii pro vnímámí, komunikaci a interakci jejich interního stavu nebo stavu externího prostředí, tvoří navzájem síť. Propojení zařízení by mělo být zejména bezdrátové a mělo by přinést nové možnosti vzájemné interakce nejen mezi jednotlivými systémy, ale též přinést nové možnosti jejich decentralizovaného ovládání, sledování a zajištění pokročilých služeb.
IoS = Internet služeb (Internet of Services) Propojení služeb založených na webu/internetu a služeb v reálném světě, které jsou popsány pomocí jazyka jednotného popisu služeb (Unified Service Description Language – USDL)
KANBAN Doslova znamená „cedule“ nebo „billboard“, je koncept úzce spojený s principy štíhlé výroby a systémem výroby Just In Time (JIT). Podle jeho zakladatele, Taiičiho Óno, je KANBAN jedním z prostředků, kterými je dosahováno výsledků JIT.
Kognitivní technologie (Cognitive technologies) Technologické platformy založené na umělé inteligenci (AI) a zpracování signálů. Tyto platformy zahrnující kombinaci hardwaru a softwaru mají schopnost napodobovat funkce a činnosti lidského mozku. Mezi příklady kognitivních technologií, resp. kognitivního computingu se řadí strojové učení (Machine learning), strojové uvažování (Reasoning), zpracování přirozeného jazyka (Natural language processing), rozpoznávání řeči a počítačové vidění, interakce člověk-počítač (Human-Cumputer Interaction) a další.
Kritická infrastruktura Komplex informačních a komunikačních systémů a jejich služeb, sloužící k informačnímu zajištění řádné funkčnosti významné výrobní či jiné významné jednotky. Sestává z částí, jakými jsou telekomunikace, počítačové systémy a jejich programové vybavení, internet, přenosové sítě, poskytované služby atd.
Kryptoměna Transparentní digitální měna, která díky zpracování v distribuovaném databázovém prostředí (systémy Blockchain) umožňuje jednotlivým zařízení komunikovat mezi sebou s nezrušitelnou transakční historií
Kybernetická bezpečnost (Cyber Security) Odvětví výpočetní techniky známé jako informační bezpečnost, uplatňované jak u počítačů tak i sítí. Cílem informační bezpečnosti je ochrana informací a majetku před krádeží, korupcí, nebo přírodní katastrofou, přičemž informace a majetek musí zůstat přístupné a produktivní pro jeho předpokládané uživatele.
Termínem Bezpečnost informačních systémů se rozumí kolektivní postupy a mechanismy, jejichž obsah – citlivé a cenné informace a služby jsou chráněny před zveřejněním, poškozením nebo kolapsem neoprávněnou činností nebo činností nedůvěryhodné osoby či neplánovanou událostí
Kybernetika Věda, která se zabývá obecnými principy řízení a přenosu informací ve strojích, živých organismech a společenstvích. K popisu používá zejména matematický aparát. Je založena na poznatku, že některé procesy probíhající v živých organismech či sociálních systémech jsou popsány stejnými rovnicemi jako analogické procesy v technických zařízeních.
Linked Data Koncept, který se zaměřuje na metody sémantického anotování a propojování dat pocházejících z distribuovaných zdrojů na internetu. To znamená, že se datům přiřazují sémantické značky, které identifikují jejich význam pomocí odkazu do určité znalostní domény, definované nejlépe pomocí tzv. ontologie. Anotováním do standardizovaných slovníků, které jsou většinou zdarma dostupné na internetu, lze snadno dosáhnout integrace a propojování dat z různých znalostních domén, bez nutnosti data mezi jednotlivými formáty transformovat.
M2M (Machine-to-Machine Communication) Označuje přímou komunikaci mezi zařízeními s využitím jakéhokoliv komunikačního kanálu včetně pevné linky a bezdrátového spojení. M2M se používá pro automatizovaný přenos dat a měření mezi mechanickými nebo elektronickými zařízeními
Metody automatického řízení (Automatic Control) Automatické řízení představuje aplikaci metod teorie řízení pro regulaci procesů bez přímého zásahu člověka.
Metody simulace a modelování (Modelling and Simulation) Modelování je proces vytváření modelu systému a simulace je pak získávání nových znalostí o původním systému pomocí experimentování na tomto modelu.
Národní centra aplikovaného výzkumu Virtuální jednotky či klastry výzkumných center koncentrující potenciál nadkritického rozsahu a nejméně evropského významu. Může se jednat o propojení center kompetence, Center excelence, klastrů a platforem ve volnější či těsnější organizační formě. V pozdější fázi existuje možnost osamostatnění a přechod na způsob fungování v duchu německé Frauenhoferovy společnosti.
Národní inovační platformy (NIP) Jsou konzultační skupiny, které prostřednictvím Národního RIS3 manažera zřizuje Řídicí výbor RIS3 (výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci, tzv. S3 strategie = Research and Innovation Strategies for Smart Specialisation). NIP jsou zřízeny pro navrhované domény specializace. NIP v sobě kombinují znalostní a hospodářské specializace. NIP představují fórum, které má iniciační a doporučující charakter. Výsledky jednání NIP jsou prostřednictvím Řídicího výboru předávány řídicím orgánům relevantních operačních programů k implementaci, která znamená zejména vyhlašování výzev v oblastech definovaných ze strany NIP.
Národní soustava kvalifikací (NSK) Je soubor profesních kvalifikací, pro něž jsou definovány celostátně uznávané kvalifikační a hodnotící standardy (http://www.narodnikvalifikace.cz/). Standardy jsou vytvářeny zástupci zaměstnavatelů a odborníků a jsou schvalovány věcně příslušnými ministerstvy a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. NSK se využívá k ověřování a uznávání výsledků učení bez ohledu na to, jak byly dané znalosti a dovednosti získány, tj. včetně neformálního učení. Ověřování provádějí tzv. autorizované osoby, jimž bylo uděleno právo organizovat a provádět zkoušky příslušné kvalifikace a vydávat o tom zákonem stanovená osvědčení.
Národní soustava povolání (NSP) Otevřená a veřejně dostupná internetová databáze informací o povoláních – http://www.nsp.cz, která se vyskytují na českém trhu práce. Vytváří ji zaměstnavatelé prostřednictvím sektorových rad jako svých reprezentativních zástupců a garantem je stát. U každého povolání jsou popsány pracovní činnosti, pracovní podmínky, zdravotní a kvalifikační požadavky, požadované kompetence. Povolání jsou začleňována do soustavy dle oboru a kvalifikační úrovně.
Norma (Někdy také standard) je požadavek na chování nebo vlastnosti věci, člověka, situace apod., který se buďto předepisuje a vyžaduje, nebo popisuje, co je normální (přijatelné nebo obvyklé). Normy jsou psané i nepsané a liší se různou mírou závaznosti a různým rozsahem platnosti.
NoSQL databáze (NoSQL Databases) NoSQL je databázový koncept, ve kterém datové úložiště i zpracování dat používají jiné prostředky než tabulková schémata tradiční relační databáze. Motivací k tomuto přístupu mohou být jednoduchost designu, horizontální i vertikální škálovatelnost a jemnější kontrola dostupnosti. Databáze bez SQL jsou často vysoce optimalizovaná úložiště typu klíč-hodnota (ne vždy). Díky odlišné struktuře ukládání dat (například stromová, grafová) oproti relačním databázovým systémům, je i algoritmická složitost pro různé operace odlišná. Segment NoSQL databází v současnosti významně roste a prospívá především v oblasti Big Data a real-time webu.
Obchodní model typu produkt-služba (Product-Service Business Model) Spolu s výrobkem, který je opatřen senzory pro on-line sběr dat, poskytuje výrobce dodatečné služby v podobě analýzy dat a následné optimalizace pro zákazníka.
Ontologie (Ontology) V informatice výslovný (explicitní) a formalizovaný popis určité problematiky. Je to formální a deklarativní reprezentace, která obsahuje glosář (definici pojmů) a tezaurus (definici vztahů mezi jednotlivými pojmy). Ontologie je slovníkem, který slouží k uchovávání a předávání znalostí týkajících se určité problematiky.
Otevřené platformy (Open Platforms) Softwarový systém založený na otevřených standardech, jako plně dokumentované a publikované externí aplikační rozhraní (API), které umožňuje používat software k fungování jiným způsobem, než původní programátor zamýšlel bez nutnosti modifikace zdrojového kódu. Využitím těchto rozhraní může třetí strana integrovat vlastní platformu a přidat další funkce.
Otevřené vědecké a technologické platformy Sdružují průmyslové podniky, výzkumné a finanční instituce, národní orgány veřejné správy, asociace uživatelů a spotřebitelů podílející se na výzkumu, vývoji a inovacích ve strategicky významné technologické oblasti. Cílem takového uskupení je vytvořit střednědobou až dlouhodobou vizi budoucího technologického vývoje, která zahrnuje významné otázky týkající se budoucího hospodářského růstu, konkurenceschopnosti a udržitelného rozvoje.
Peer-to-peer P2P nebo klient-klient je označení typu počítačových sítí, ve které spolu komunikují přímo jednotliví klienti (uživatelé).
Dnes se označení P2P vztahuje hlavně na výměnné sítě, prostřednictvím kterých si mnoho uživatelů může vyměňovat data. Příkladem takových sítí jsou například Gnutella či původní verze Napsteru anebo nejnověji platformy pro půjčování peněz mezi lidmi.
Práce na dálku (Teleworking, Telecommuting, Remote Work, Telework,or Teleworking) Způsob práce, kde zaměstnanci nedocházejí do centrálního pracoviště. Tito zaměstnanci pracují z domu anebo používají telekomunikační technologie pro práci ze vzdálených lokací.
Prediktivní údržba (Predictive Maintanance) Při zavedení prediktivní údržby se statisticky analyzují data ze senzorů, řídících jednotek, zpráv opravářů, reklamací, ze statistiky nekvalitních výrobků, z údajů o personálním obsazení a dalších zdrojů dat o faktorech, které mají vliv na provoz. Dle zjištěných dat a korelací a kauzalit mezi jednotlivými faktory se přistupuje k plánované údržbě a výměně dílů před ukončením jejich životnosti.
Protokol IPv6 (Internet Protocol Version 6) IPv6 (internetový protokol verze 6) je v označení nastupujícího protokolu pro komunikaci v současném internetu (resp. v počítačových sítích, které internet vytvářejí). IPv6 nahrazuje dosluhující protokol IPv4. Přináší zejména masivní rozšíření adresního prostoru (tj. možnost přidělit všem zařízením jejich vlastní IPv6 adresu) a zdokonalení schopnosti přenášet vysokorychlostně data. Pro používání IPv6 není ze strany uživatele v moderních operačních systémech nutná žádná speciální příprava.
RaaS = Robot jako služba (Robot as a Service) Je cloudová jednotka, která umožňuje integraci robota a vestavěných zařízení do internetové sítě a cloudového prostředí. Jednotka RaaS zahrnuje služby pro provádění funkce, adresář pro objevování a publikování a klientské prostředí pro přímý přístup uživatele.
RFID = Radiofrekvenční identifikace (Radio-frequency Identification) Bezdotykový automatický identifikační systém sloužící k přenosu a ukládání dat pomocí elektromagnetických vln. Údaje potřebné pro identifikaci a další popis sledovaného předmětu jsou ukládány v digitální podobě do datových nosičů (transponderů, tagů), ze kterých mohou být opakovaně načítány, případně dále přepisovány pomocí elektromagnetických (radiových) vln.
SaaS = Software jako služba (Software as a Service) Model nasazení softwaru, kdy dochází k hostování aplikace provozovatelem služby. Služba je nabízena zákazníkům přes internet. Eliminováním potřeb instalace a provozu aplikace na vlastních zařízení se SaaS v poslední době stává oblíbeným způsobem provozu aplikace. SaaS vznikla jako reakce na potřebu snižování nákladů na software, rychlého nasazení a outsourcingu. Využíváním SaaS mohou firmy také redukovat přímé náklady na nákup softwaru, jelikož náklady na licenci on-demand bývají menší a zároveň není potřeba například licencí na servery.
 Návrhem zaručená bezpečnost (Security by Design) Požadavek na systém, předpokládající, že řešení bezpečnosti nebude doplňováno dodatečně, nýbrž se stane součástí návrhu systému již v době jeho návrhu. V informatice se takto označuje software, který byl navržen od základu tak, aby byl bezpečný. Znamená to, že navrhovaný SW modul je řešen tak, aby jemu dostupná znalost (tj. znalost principů práce počítačového programu) neohrozila bezpečnost systému jako celku. Všechny počítačové programy, které zpracovávají nedůvěryhodné vstupy, které nejsou pod kontrolou uživatele (například webový prohlížeč), by měly dbát základních pravidel bezpečného návrhu.
SDN = Softwarově definované sítě (Software Defined Networks). SDN by se daly popsat několika klíčovými znaky – jsou jimi otevřenost, virtualizace síťových funkcí a možnosti centrálního i decentralizovaného řízení. Inteligenci sítě lze díky tomu přesunout do řídicích center, neboť SDN umožňuje oddělit směrovací logiku od logiky řídicí. Flexibilita SDN řešení umožňuje naprogramovat jak síťovou, tak řídicí a dohledovou vrstvu. Každá z nich je abstraktní a disponuje otevřeným API. Uživatel se tak může pohybovat na různých síťových vrstvách a vytvořit propojení mezi službami. Díky programovatelnosti a otevřenosti si tak uživatel bude moci přizpůsobit síť dle okamžitých požadavků.
Sémantické technologie (Semantic technologies) Sémantické technologie jsou zaměřeny na význam a obsahují nástroje na: automatické rozpoznávání témat a pojmů, vybírání informací i myšlenek a umožňují kategorizaci. Zpracovávají významy odděleně od datových a obsahových souborů. Poskytují abstraktní vrstvu nad již existujícími IT technologiemi umožňující propojování dat, obsahu a procesů. Tím zajišťují mnohem inteligentnější, relevantnější, lépe uzpůsobenou a citlivější interakci při práci s informačními technologiemi.
SDS = Softwarově definovaná bezpečnost (Software Defined Security) Model bezpečnosti, ve kterém je bezpečnost informací v prostředí výpočtů implementována, řízena a spravována pomocí bezpečnostního software.
(Smart City) Vize pro integraci informačních a komunikačních technologií (ICT) pro řízení a provoz města – škol, nemocnic, energetických zdrojů, dopravních systémů a dalších veřejných služeb a zařízení – s cílem zvýšit kvalitu života ve městě, zvýšit efektivitu služeb a zlepšit uspokojování potřeb obyvatel. Pomocí sensorů, sběru dat a systémůu operujících v reálném čase má vedení města aktuální přehled o dění ve městě a možnost přímé interakce jak s komunitami, tak s městskou infrastrukturou.
Sociální entropie Neuspokojivý či neuspořádaný stav v oblastech spravovaných státem
Softwarový agent (Software Agent) Účelově orientovaný počítačový program pracující autonomně v daném prostředí. Reaguje na vstupy z prostředí, provádí určenou funkci a umí komunikovat, vyjednávat a spolupracovat s jinými softwarovými agenty. Softwarový agent je počítačovou analogií autonomního robotu.
Standard Průmyslu 4.0 Soubor pravidel pro výkon odborných činností spojených s životním cyklem výrobku (služby), který vzniká v průmyslu a je uveřejněný ve Věstníku. Vytváření standardu Průmyslu 4.0 je proces zavádění výrobních prostředků a odpovídajících informačních a komunikačních technologií, včetně jeho právního, organizačního, znalostního a technického zajištění tak, aby byly pokryty všechny etapy a činnosti životního cyklu výrobku (služby).
Strojové učení a rozpoznávání (Machine Learning and Pattern Recognition) Podoblast umělé inteligence, zabývající se algoritmy a technikami, které umožňují počítačovému systému „učit se“. Učením v daném kontextu rozumíme takovou změnu vnitřního stavu systému, která zefektivní schopnost přizpůsobení se změnám okolního prostředí. Strojové učení se značně prolíná s oblastmi statistiky a dobývaní znalostí a má široké uplatnění. Rozpoznávání jsou metody strojového učení, které se zaměřují na hledání typických vzorců a pravidelností v datech.
Strojové vnímání (Machine Perception) Schopnost počítačového systému získat, zpracovat, analyzovat a interpretovat data ze senzorických vstupů způsobem podobným tomu, jak člověk používá své smysly pro pochopení prostředí, ve kterém se nachází.
Systémy s umělou inteligencí (Artificial Intelligence Systems) Umělé systémy, schopné provádět vysoce komplexní úkoly tak, že jejich vzorem jsou způsoby, jakými k těmto úkolům přistupují lidé na základě své inteligence. Tyto systémy plní abstraktně definované úkoly a jsou schopné samostatně si upravovat strategie k jejich dosažení.
Systémy s replikací nebo vytvářející další systémy (Systems with Replication) Systémy, které nějakým způsobem (fyzicky či virtuálně) vytvářejí další systémy, a to buď formou replikace, nebo „výrobou“ systémů jiných.
Štíhlá výroba (Lean Manufacturing) Termín štíhlá výroba se poprvé objevil ve spojení s Toyota Production System (TPS). Metoda je založena na snaze o maximální uspokojení zákazníkových požadavků v co nejkratším čase při minimálních nákladech, ale přitom aby nedošlo ke ztrátě kvality produktu a spokojenosti zákazníka. Jedná se o dlouhodobý a neustálý proces využívající drobných zlepšení a minimalizace plýtvání. Cílem je generovat vyšší zisk snižováním nákladů namísto přirážek.
Technický předpis Právní předpis obsahující technické požadavky na výrobek
Technologická entropie Neuspokojivý či neuspořádaný stav v technické oblasti
Testbed = HW (Hardwarová) infrastrukturní platforma (Testbed) Malé experimentální výrobní linky nebo několik propojených výrobních strojů, na nichž lze provádět experimenty v oblasti automatického řízení, diagnostiky a zejména systémové integrace.
Typy firem dle připravenosti na Průmysl 4.0 Interaktivní webová přítomnost – Podnik je přítomný na Internetu prostřednictvím aktivní webové stránky umožňující interakci se zákazníky (webshop, portál)
Vícekanálová přítomnost – Podnik využívá v prostředí internetu několik kanálů komunikace a interakce se zákazníkem paralelně – například web, sociální sítě, mobilní telefon
Integrovaná multikanálová přítomnost v digitálním světě – Podnik disponuje integrovaným marketingem v digitálním a reálném světě (zákaznická cesta – customer journey)
Digitalizační platforma – Podnik je založen prvotně na digitální komunikaci a interakci se zákazníkem. Slouží jako prostředí pro své partnery a subdodavatele tak, že jim díky své digitální dominanci zprostředkuje vztah k zákazníkovi
Umělá inteligence (Artificial Intelligence) Obor zabývající se tvorbou strojů vykazujících známky inteligentního chování. Definice pojmu „inteligentní chování“ je stále předmětem diskuse, nejčastěji se jako etalon inteligence užívají projevy chování, které bychom u člověka považovali za inteligentní.
Unifikace Záměrná, společně realizovaná činnost subjektů směřující k vytvoření jednotného textu právních norem, který bude zaveden jako platné právo do právních řádů unifikujících subjektů.[1] Unifikovat je možné nejen hmotné právo, když jsou vytvářeny tzv. přímé normy, ale i normy kolizní, čímž se sjednocuje nakládání s právem a přístup k právu.
Unikátní identifikátor (Unique Identifier) Identifikátor, který je zaručeně unikátním přes celou množinu identifikátorů použitých pro danou množinu objektů.
Velínový způsob řízení výroby Monitoring a řízení výrobního procesu kompletní technologie nebo rozsáhlých provozních celků probíhá na dozornách (velínech). Místní ovládání jednotlivých zařízení je zcela výjimečné a využívá se pouze při revizích, servisu a údržbě, případně uvádění do provozu.
Velká data (Big Data) Označují soubory dat, jejichž velikost je mimo schopnosti zachycovat, spravovat a zpracovávat data běžně používanými softwarovými a hardwarovými prostředky v rozumném čase.
Vestavěný systém (Embedded System) Je jednoúčelový systém, ve kterém je řídicí počítač zcela zabudován do zařízení, které ovládá. Na rozdíl od univerzálních počítačů, jako jsou osobní počítače, jsou zabudované počítače většinou jednoúčelové, určené pro předem definované činnosti. Vzhledem k tomu, že systém je určen pro konkrétní účel, mohou tvůrci systém při návrhu optimalizovat pro konkrétní aplikaci, a tak snížit cenu výrobku.
Virtuální systémy (Virtual Systems) Systémy s nefyzickou, tedy virtuální implementací jako je například SW v současném pojetí obecně. Konkrétně se pak může jednat třeba o virtuální systémy sociálních sítí, SW ovlivňující fyzickou kritickou infrastrukturu atp.
Vyhledávání informací a vytěžování znalostí (Information Retrieval and Knowledge Mining) Analytická metodologie získávání netriviálních skrytých a potenciálně užitečných informací z dat. Používá se v komerční sféře (například v marketingu při rozhodování, které klienty oslovit dopisem s nabídkou produktu), ve vědeckém výzkumu (například při analýze genetické informace) i v jiných oblastech (například při monitorování aktivit na internetu s cílem odhalit činnost potenciálních škůdců).
Životní cyklus výrobku (služby) Každý výrobek či služba prochází určitým životním cyklem, který vymezuje pět fází života produktu:
Vývojová fáze – produkt je vyvíjen, dosud není na trhu, existují pouze náklady (tj. zisk (profit) je záporný)
Zaváděcí fáze – produkt je uveden na trh, prodeje pomalu rostou, zisk je stále záporný
Růstová fáze – zisk se dostává do kladných hodnot
Fáze zralosti – prodeje nadále rostou, ale zisk začíná klesat (klesá cena)
Fáze úpadku – prodeje i zisk postupně klesají